Než přišla Jawa

    Můžeme sledovat obdivuhodné úsilí českých techniků a podnikatelů a množství zajímavých a pozoruhodných myšlenek konstruktérských. Většině těchto pokusů však vždy chyběla některá složka, nezbytná k založení úspěšné průmyslové výroby, až konečně Dr. ing. F. Janeček, zakladatel značky Jawa, ukázal, že ve své osobě a ve svém podniku slučuje vše, čeho bylo zapotřebí.

    Naši konstruktéři ukazovali vždy, že dovedou jít svou vlastní cestou, a jejich práce měly namnoze společný znak: snahu udělat něco lepšího, než se dělá kdekoliv jinde ve světě V dobách začátku motocyklismu, kdy všichni šli do této práce stejně s holýma rukama, jevila se tato samostatnost a podnikavost v myšlení a tvoření jako velká přednost. Naše první motocykly Laurin & Klement, jistě především díky odvážné pokročilosti své konstrukce, se mohly dostat na jedno z prvních míst v tehdejší světové výrobě a mohly být vyváženy i do Anglie.

    Později ovšem se toto úsilí o nejpůvodnější a nejpokročilejší konstrukce již tak neosvědčovalo. Motocykl se dostal z období vynalézání do období vyspělé sériové výroby pro široké vrstvy. Hlavním úkolem bylo chopit se konstrukce v základech osvědčené dodávat motocykly jednoduché, levné a spolehlivé.

    Začátky našeho motocyklismu patří k jeho slavné době, v níž září jméno továrníka Václava Klementa a závodníků Tomana, Podsedníka a Vondřicha. Byla to doba, kdy český motocykl měl své jméno, které mělo být obnoveno až po třiceti letech značkou Jawa. V roce 1901 dojel motocykl L&K bezvadně k cíli závodu Paříž - Berlín. Rok nato dobyl velkého úspěchu v závodě Paříž - Vídeň, kde na trati 1430 km, která vedla Alpami, dosáhl průměru 44 km/hod. Roku 1904 dobyl v závodě o mezinárodní pohár ve Francii druhého místa a v roce 1905 místa prvního - vítězstvím nad 11 stroji různých světových značek.

    Významnou českou značkou byly motocykly Walter. Ještě po I. světové válce jsme se setkávali s těmito stroji, které ovšem byly různým způsobem modernizovány. Nemůžeme se zde zabývat technickými podrobnostmi konstrukce, připomínáme však jen, že motocykly z doby předválečné a částečně i krátce po světové válce byly rozbíhací, měly odtrhovací zapalování, nebývaly vybaveny rychlostní skříní ani spojkou a osvětlení měly acetylenové. Pohon zadního kola obstarával řemen zprvu plochý, později klínový. Tím více musíme ocenit sportovní zdatnost těch, kteří na těchto motocyklech jezdili turisticky nebo se dokonce účastnili dálkových závodů jako jmenovaní jezdci na strojích L&K. Značka  Walter obnovila ještě jednou svou výrobu několik let po světové válce a představila veřejnosti motocykl s příčným dvouválcem a monoblokem, jenž měl úspěchy v místních závodech, ale příliš se nerozšířil.

    Mezi známé předválečné značky patřily též stroje Orion, jenž byly vyráběny přibližně až do roku 1930. Malá, ale s velkým nadšením vedená továrna V. Michla ve Slaném, vyráběla poctivě motocykly na svou dobu velmi dobré. Předválečný jednoválec Orion měl spotřebu asi 3,5 100 km a rychlost 12-60 km/hod. Pneumatiky byly 2,25x26. Druhý stroj byl dvouválec s motorem o výkonu 4,5 k, určený  pro jízdu v horách a se sidecarem. Poválečné motocykly Orion byly 350 ccm dvoutaktní jednoválec, později čtyřtaktní půllitr a jiné modely. Továrna Orion se účastnila pilně a úspěšně sportovních podniků.

    Mezi předválečné značky patří také Torpedo a Slavia.

    Doba po světové válce až do doby, kdy přišly stroje Jawa, byla naplněna mnoha pokusy o založení motocyklové výroby Největším tehdejším výrobcem byla továrna Premier v Chebu, jejímž hlavním odvětvím výroby byly velocipedy. Továrna, která měla Angličana generálním ředitelem, se s neobyčejnou houževnatostí držela anglických konzervativních tradic. Její stroje byly většinou kopie běžných anglických modelů. Továrna Premier jich vyrobila několik tisíc. Velmi pilně se účastnila sportovních podniků. Ve své době byl Premier nejúspěšnějším strojem domácí výroby ve sportu i v obchodu. Měl modely od 250 do 750 ccm. Od výroby motocyklů bylo upuštěno v roce 1932, kdy bylo zřejmé, že silnice ovládne Jawa.

    Brzy po světové válce vznikla konstrukce motocyklu Itar, jenž měl motor se dvěma ležatými podélnými válci o objemu 750 ccm. Itar předcházel svou dobu mnoha technickými detaily a byl dodáván zejména pro potřeby armády. Jeho výroba však poměrně brzy zanikla.

    Značkou, která si dokázala dobýt dobrého jména, byly motocykly vyráběné automobilkou Praga podle konstrukce J. F. Kocha. Jejich předchůdci byly motocykly J&K, které nejprve jmenovaný konstruktér vyráběl sám. Praga mela motocykly 500 a 350 ccm OHC, jejichž výroby zanechala, majíc těžiště své technické i obchodní činnosti ve finančně vděčnějším automobilismu.

Značky Praga, Premier, Orion a částečně Walter, zasáhly vážněji do vývoje naší vlastní motocyklové výroby. Kromě nich však můžeme vyjmenovat velký počet značek jiných, za jejichž vznikem stálo mnoho úsilí, nadějí a práce. Většina značek ztroskotala na nedostatku výrobního zařízení, kapitálu, obchodní zdatnosti, nebo proto, že motocykly byly konstruovány dobře, avšak jen z hlediska technického a nikoliv z hlediska skutečných potřeb širokých vrstev motocyklistů.

Jmenujme motocykly ČAS s dvoutaktním motorkem Union 350 ccm, motocykly známých závodníků Bratří Chladů s dvoutaktním motorkem AZA, pardubické dvoutaktní dvěstěpadesátky Grizzly a plzeňské motocykly Velox, horažďovický motocykl firmy Cvach, severočeský motocykl Bekamo. Do našeho sportu značně zasáhly dvouválcové motocykly MC, které měly být kombinací výhodného amerického rámu s kvalitním anglickým motorem. Měly dvouválcový motor JAP ve dvojitém rámu zdejší výroby. Ze zahraničních součástek montoval motocykly vinohradský mechanik Poustka, který používal anglických motorů Viliers. Licenční výroba francouzských motocyklů Terrot byla v Olomouci. Pak můžeme jmenovat konstrukce velice krásné, jež se nikdy nedostaly do sériové výroby. Byla to například vzorná třistapadesátka známého znalce motocyklismu ing. E. Čermáka a moderní čtyřválec MAT továrníka Miloše Bondyho a konstruktéra Františka Votroubka.

Z toho, kolik pokusů o založení našeho motocyklového průmyslu bylo vykonáno a kolik jich ztroskotalo, je nejlépe vidět, jak těžký to byl úkol. Tím spíše můžeme ocenit, že se podařilo Dr. ing. F. Janečkovi během krátké doby vybudovat továrnu evropské úrovně a dát našim motocyklistům stroje, které dokonale vyhovují nejen svou kvalitou a výkonností, ale také přístupnou cenou.