Připojení postranního vozíku k motocyklu
Měřící údaje
Rozchod kol, koloběh, sbíhavost a sklon jsou stopy každého spřežení. Jak se
tyto údaje zjišťují?

Rozchod
Rozchod kol je pravoúhlý odstup mezi středem zadního kola a středem kola
postranního vozníku. Čím menší je rozchod kol, tím menší je odpor vzduchu a
odpor postranního vozíku (jednostranné rameno páky), to znamená menší
protiřízení na řídítkách. Rozchod kole je pro jízdní vlastnosti spřežení
základním rozměrem vozidla. Čím užší je rozchod kol, tím vyšší je dosažitelná
nejvyšší rychlost, protože tím je podstatně určován odpor vzduchu. Dalším bodem,
který je zadáván rozchodem kol, je směrová stabilita při zrychlování. Následkem
asymetrie spřežení působí při přidání plynu na spřežení síla, která způsobuje
pravotočivý moment, a tak táhne vozidlo doprava. Čím větší je rozchod kol, tím
delší je rameno páky, a tím větší je točivý moment. Navíc je rozchodem kol
určována ovladatelnost vozidla. Čím je spřežení postaveno širší, tím
těžkopádněji reaguje na změnu směru. O úzké stopě se mluví při rozchodu kol pod
1100mm. Široká stopa jsou spřežení s rozchodem kol od 1300mm. Většími rozchody
kol moderních tažních strojů jsou dnes považovány rozchody kol mezi 1150 až 1350
mm jako normální.
Sbíhavost
Sbíhavost kol u postranního vozíku je rozdíl mezi předním a zadním odstupem obou
podélných os kol, měřeno podle rozchodu kol, viz.obrázek.Čím větší je sbíhavost,
tím větší je opotřebování pneumatik na kole postranního vozíku. Sbíhavost kol má
podstatný vliv na chování při přímé jízdě u spřežení s velkými úzkými kly,
vybavených motocyklovými pneumatikami.Protože při pravostranně montovaném
postranním vozíku vždy dochází k tahu doprava, u kolu postranního vozíku se
nastavuje sbíhavost, aby se dosáhlo dostatečně přímé jízdy. Následkem šikmého
nastavení kola se vytváří boční vodící síla, která vyvolává levotočivý moment, a
tak umožňuje rovnou jízdu spřežení. Protože existuje pozorování, jak velká má
být hodnota u určitého spřežení, byl rozměr určen na základě jízdních zkoušek.
sbíhavost kol byla měřena:
1. mezi osou kola postranního vozíku a osou předního
kola;
2. dva metry před osou kola postranního vozíku, tak jak je stanoveno ve
staré směrnici DIN;
3. na nejpřednějším místě vozidla;
4. mezi přední a zadní osou
Příklad výpočtu ukazuje následující hodnoty pevně definované sbíhavosti kol
1,5° při nejmenší popř. nejvyšší hodnotě měření číslem 1a 3. Pomocí úhlových
funkcí a kalkulačky dostaneme podle vzorce Tan a x vztažená hodnota (mm) =
sbíhavost (mm) následující hodnoty: při způsobu měření 1 je to asi 31, při
způsobu měření 3 asi 52 mm. Protože testovací spřežení vyhodnocovaná v
časopisech se chápou jako směrodatná pro určité jízdní vlastnosti a tyto údaje
se často používají pro optimalizaci obdobných spřežení, je tato odchylka příliš
velká, aby z ní mohly být různými výrobci odvozovány určité jízdní
vlastnosti.Proto musí být vztažné hodnoty nově definovány.
1. Vzdálenost osy kola postranního vozíku k přední ose se prakticky vůbec
nepoužívá.
2. Podle staré DIN se stále ještě vyskytující hodnota 2 metrů nedodržuje u
žádného výrobce.
a)Protože sbíhavost je u většiny výrobců pouze orientační veličinou;
14-ti coulová spřežení jsou sbíhavostí kol daleko méně ovlivnitelná než
kupříkladu 18-ti coulová.
b)Protože rozměr 2 metrů vyžaduje daleko delší měření a žádoucí je
úspora času.
Pomocí kalkulačky je možné zjisti odchylku sbíhavosti kol u našeho zkušební
spřežení s definovanou sbíhavostí 1,5° vzhledem k oběma hodnotám stopy tj. 20 a
50 mm. Výsledkem je rozdíl 8mm, což je hodnota běžné tolerance měření.
Sklon
Samotná sbíhavost kol neumožňuje přímou jízdu, a proto se u motocyklu navíc
nastavuje pozitivní sklon. Díky tomuto naklonění mohou obě kola motocyklu
sledovat kruhovou dráhu. Tak je vozidlu umožněn tah doleva. Správný sklon však
není možné naměřit, a proto se vyhledává při jízdních pokusech. Přímá jízda
spřežení se nastavuje těmito dvěma hodnotami. Zároveň dbáme na to, aby žádná z
hodnot nebyla krajní, pak by docházelo k nadměrné zátěži kola postranního vozíku
a opotřebení pneumatiky. Sklon je vychýlení kola motocyklu od odvislé osy kola
motocyklu. Zatímco jsou moderní 15-ti nebo 14-ti coulová spřežení bez zátěže
nastavována bez sklonu, má sklon u všech spřežení s úzkými pneumatikami
podstatný vliv na jízdní vlastnosti.
| Rozměr |
Přípustné hodnoty |
Rozvor kol
Předběh
Rozchod kol
Sbíhavost kol
Sklon |
1300 mm až 2000 mm
286 mm až 440 mm
1050 mm až 1500 mm
25 mm až 60 mm
1° až 2° |
Předběh
Předběh je vzdálenost mezi osou zadního kola a osou kola postranního vozíku.
Čím větší je předběh,
-- tím menší je tendence k nachylování postranního vozíku dopředu při rychlém
projíždění levotočivých zatáček
-- tím větší je valivý odpor postranního vozíku při zatáčení.
U dnešních výkonných a rychlých motocyklů se hodnoty předběhu 300 až 400 mm jeví
jako dobrý kompromis. Předběh kola postranního vozíku k zadnímu kolu motocyklu
je nutný pro větší stabilitu spřežení při zatáčení doleva. Větší předběh znamená
posun hrany překlápění mezi předním kolem a kolem postranního vozíku směrem
dopředu. Čím je tato hrana více dopředu, tím rychleji lze projíždět levotočivé
zatáčky. Současně však dochází k většímu opotřebení kola vozíku při každém
zatáčení.
Rozvor
Rozvor kol je na stopě závislá a předně definovaná veličina udaná výrobcem
motocyklů. Následkem dlouhých pružinových drah a měkkého seřízení tlumičů sólo
motocyklů kolísá vozidlo silně při různém zatížením.
Má-li dosáhnout bezproblémových jízdních vlastností spřežení, jsou žádoucí
některá nastavení:
-- namontování distančních pouzder do vidlice pro silnější předpětí vidlicových
pružin. Díky předpětí není zatížení pružin při plném brždění již tak velké.
-- namontování tlumiče řízení mezi vidlicí a rámem spřežení.
Ze zahraniční literatury zpracováno ve Velorexportu
Žamberk.