Na zelené lišce
Místu na hranicích Pankráce a Krče se stále říká Na Zelené lišce. Je obklopeno moderními novostavbami, ale málokterý ze zdejších obyvatel ví, jak tento podivný název vznikl. Jeho původ spadá do druhé polovy osmnáctého století, kdy zde vyrostl zájezdní hostinec, první z mnoha na cestě z Prahy do Benešova. A protože mě1 ve štítě namalovanou zelenou lišku, nikdo jej jinak nepojmenoval. Slávu formanů a dostavníků sebrala železnice, ale hostinec Na Zelené lišce nezanikl. Snad se oblíbeným výletním místem Pražanů, kteří na jeho, zahradě nacházeli stinné posezení po únavné pěší cestě, navíc jak se traduje, zde čepovali lepší pivo než v pražských hospůdkách.
Pohled na místo zvané Na Zelené lišce
Prudký rozmach Prahy na konci minulého století však způsobil, že hostinec Ne Zelené lišce ztratil charakter výletního místa a snad by ten prostorný dům, tehdy už součást stále se rozšiřujícího předměstí zanikl, nebýt toho, že jej zakoupila firma Saxl. A tak se zde začala vyrábět obuv. Podnik to nebyl ve1ký a když po první světové válce začala expanze Baťovy velkovýroby, dlouho se neudržel.
V roce 1922 zakoupil Zelenou lišku a spolu s ní i přilehlé pozemky zbrojař Janeček. Získal tehdy od ministerstva národní obrany zakázku na předělání trofejních rakouských kulometů Schwarzlose pro potřebu armády. Aby mohl splnit náročný výrobní program, musel nalézt větší prostory, než jaké poskytovala jeho dosavadní továrna v Mnichově Hradišti. Proto byla větší část výroby přenesena do Prahy, využilo se všech prostor bývalého hostince a navíc se přistavěla železná hala, v níž byly instalovány nové stroje a další objekty. Tak tedy na Pankráci vznikla továrna, která nesla název "Zbrojovka ing. F. Janeček". Kromé již uvedených kulometů se zabývala i výrobou ručních granátů.A kdo že to byl vlastně František Janeček
