Motodovolená 2003 Slovensko

Po otevření odkazu uvidíte kompletní fotodokumentaci výletu. Motodovolená 2003 Slovensko-galerie.

Tento rok jsme se rozhodli objevovat krásy našich nejbližších sousedů. Na výlet jsme měli vyrazit ve třech na dvou sidecarech. Tři jsme nakonec byli, ale v jiném složení než bylo původně plánováno. Místo Žižiho jela Vikina.

Žiži opět zradil a na poslední chvíli dovolenou odřekl. Vyrazili jsme v sobotu 12. července. Dorazili jsme až do Olomouce na Naše oblíbené místo u Tršické vodní nádrže. Po cestě se Honza potkal se čmelákem a dopadl jak dopadl. V neděli ráno jsme jeli na pohotovost do Olomouce a pak jsme na doporučení lékaře navštívili zoologickou zahradu na Svatém Kopečku. V pondělí ráno Honza už na oko viděl a tak jsme přes Přerov a Vsetín vyrazili za hranice. Nejdříve na Považskou Bystrici, pak na Žilinu a na konec jsme dorazili do Rajeckých Teplic. Protože jsme nemohli narazit na žádné vhodné místo k táboření, tak jsme se ubytovali v kempu Slnečné skály.

Druhý den jsme vyrazili na Kuneradský zámok. Objevili jsme ho uprostřed lesů úplně osamocený a hlavně bez turistů. Bohužel ze zámku je součást lázeňského komplexu. Po obědě jsme vyrazili zpět na Žilinu, pak na Martina. Po cestě jsme se stavili na hradě Strečno, který je značně vysoko, ale stojí to za to. Pak jsme pokračovali na Ružomberok a Liptovskou Maru. Po troše úsilí jsme si našli příjemné místečko na spaní. Díky velkému suchu bylo trochu méně vody a vznikly tak asi třicet metrů široké pláže z rozpraskaného bahna. Počasí bylo krásné a voda studená. Ve středu jsme podnikly výlet na Chopok. Nejdříve jsme ale nakoukli do Demanvské ledové jeskyně. Nejdříve vylezete na kopec a pak vás vpustí do jeho útrob. Musíte se ale pořádně obléknout, což jsme my neudělali, a tak jsme tam pěkně vymrzli. Vikina na nás čekala v sajdě a spokojeně spinkala. To vlastně dělala pokaždé, když jsme jí nemohli vzít s sebou. Na Chopok jsme vyjeli lanovkou a dolů mazali po svých. Nejdřív po stezce a pak zkratkou. Alespoň podle Honzy. Byla jsem moc ráda, když jsme se ocitli na jedné sjezdovce a dokouleli se přímo na parkoviště. Celý týden bylo nádherně, motorka šlapala a my byli spokojení. A tak jsme se po úmorném cestování chtěli osvěžit v Aquaparku u Liptovského Mikuláše. No, viděli jste někdy koupaliště na kopci? Neuvěřitelné, kromě ohrazeného vrcholu kopce, kde se tísnilo snad přes tisíc lidí, nikde nic. Akorát auta, kam jste dohlédli. A tak jsme se koupali na Maře. Cestou krásnou přírodou jsme se vypravili na Oravskou nádrž. Nakoukli jsme na Oravský hrad. Po dvou a půl hodinové prohlídce jsme byli vyčerpaný. Bylo to úžasný a vřele doporučujeme každému.

 Pořád jsme chtěli potkat medvědy a tady se nám to podařilo. Měli jich tu pár vycpanejch. Samotná nádrž nás dost zklamala. Bylo tu tak málo vody, že se tu nedalo ani pořádně vykoupat. Objeli jsme jí téměř celou než jsme se uhnízdili. Nejdřív se nám ale podařilo motorku utopit přímo v oravském bahně  Tahali jsme jí ven jak dědek řepu. Pak jsme měli tak zkaženou náladu, že jsme to málem vzdali. Kousek místa na stanování jsme nakonec našli vedle kempu. Tak se dalo i vykoupat, protože tam byly kameny. Krásný a kulatý, taky jsme si jeden pěkný přivezli. Bylo tu neuvěřitelný množství komárů a tak jsme brzy ulehli do neprodyšného stanu. Ráno to bylo ještě horší. Lilo jak z konve a tak jsme až do Olomouce jeli deštěm a byli promoklí na kůži. Teda Honza víc, já jsem byla schovaná v lodičce pod stříškou. Poslední noc jsme strávili opět na Tršické nádrži.

 Na sajdě jezdíme hrozně rádi, můžeme jet pomalu, sundat helmy a povídat si. A lidi koukaj všude kam přijedem. A pes je skvělý společník. Akorát se v sajdě trochu rozvaluje. Ale zase nám ji pohlídá.